Jdi na obsah Jdi na menu

Sběr kiwi

11. 6. 2017

To je ono, ten novozélandský sen, to, co si tu chce každý zkusit, první věc, kterou si představíte, když jedete na Nový Zéland. Je to kiwi picking. Tak i my jsme si řekli, že to vyzkoušíme. Když jsme přijeli do světově známého kiwi centra, malého městečka Te Puke, sezóna sběru už byla v plném proudu. Jaké štěstí jsme měli, když jsem shodou náhod dostala jedno číslo, napsala jsem tam a druhý den jsme měli práci. Přijeli jsme natěšení, s úsměvem a odhodláním. Po prvním dnu přišlo rozčarování. Pracujete v týmu 10-12 lidí a peníze se vždy rozdělí, takže i tady platí, jste pomalí tak jako nejpomalejší článek, nebo taky že vyděláváte na toho nejpomalejšího. No a my naskočili do již zaběhlého týmu sběračů, kteří nám nechtěli dát nic zadarmo, takže jsme s Kosťou od první chvíle zatli zuby a jeli jako stroje. Za celodenního pokřiku naší malajské otrokářky Julie "ruce musí být nahoře!" jsem si nedovolila mimo pauzu sundat ani svetr :-). Celý den máte ruce nad hlavou, na břiše brašnu na 20 kilo kiwi a mimo pauzu se prostě nezastavíte, jakmile naplníte brašnu, běšíte ji vysypat k traktoru a pak znovu ještě asi tak 150x. Takže není divu, že se večer pomalu ani neotočíte, když se chcete na křižovatce podívat, jeslti zprava něco jede, v noci se budíte bolestí rukou a ráno jste snad ještě víc unavení než večer. Jo, tak tomu se říká ten novozélandský sen. Ale protože my se jen tak nevzdáme, jak jsme slíbili, sezonu jsme dojeli do konce. Jsem na nás pyšná. Teda tady hlavně na sebe :-).

Pozn. v našem týmu 10-12 lidí jsme nasbírali cca 30 tun kiwi denně, takže na osobu cirka 3 tuny. Myslím, že nějaké váhové normy pro kluky a holky tady neznají. A na otázku, zda mám kiwi ještě pořád ráda, odpovídám: "ANO, nikdy v životě jsem nesnědla tolik kiwi jako tady. Vlastně jsem ani nikdy v životě tolik kiwi nepošlapala."

 

Doufám, že naše příští práce bude zase nějaká perla.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář